D ZNOVU V PŮVODNÍ PODOBĚ
Příznivější epidemiologická situace umožnila, aby se letos znovu konala třídenní Česká letní škola v Záhřebu. Poprvé se tato letní škola konala v roce 2019, v roce 2020 se kvůli pandemii konat nemohla, a v roce 2021 se ze stejného důvodu konala pouze jednodenní letní škola v přírodě. Iniciátorka, hlavní vedoucí a koordinátorka tohoto velkého a významného projektu je učitelka poradkyně českého jazyka a kultury Maja Burgerová.

Česká letní škola v Záhřebu se konala od 28. do 30. června 2022 s finanční podporou Rady české národnostní menšiny města Záhřebu a České besedy Záhřeb. Letos se jí zúčastnilo 20 žáků českého jazyka a kultury ze Záhřebu včetně jednoho předškoláka. Během tří dnů se v Českém národním domě v Záhřebu, ale i mimo něj, konaly různé zajímavé dílny a akce. Děti tak část letních prázdnin strávily ve známém prostředí, navázaly kontakty, učily se a hrály si.

První den byl věnován divadlu. Vedoucí divadelních dílen byla Martina Marinkovićová Plechatá. V průběhu jednoho dne si děti procvičovaly hlas a pohyb na scéně, pracovaly s českými jazykolamy a s divadelní improvizací. Divadelní dílna pokračovala druhého dne a končila krátkou prezentací pro rodiče a prarodiče. Děti na jevišti ukázaly skeče, které samy vymyslely a připravily. Svým vystoupením velice potěšily a pobavily publikum.

Druhého dne letní školy si skupina s učitelkou Majou Burgerovou a s několika maminkami prohlédla centrum našeho města. Prohlídku „Vazda moj Zagreb“ (Vždy můj Záhřeb) vedla paní Jasmina Reisová z instituce Kuća Šenoa. Děti se během prohlídky dozvěděly hodně o svém městě, ale také o životě velkého chorvatského spisovatele, který měl nejen český, ale také slovenský původ. Je to samozřejmě August Šenoa.

Třetí den se v Parku Maksimir konala fotografická dílna. Vedoucí fotografické dílny byla Iva Brabcová, učitelka českého jazyka a kultury z Virovitice. Dopoledne se žáci v příjemném prostředí lesa naučili základům fotografie. Odpoledne skupina strávila v Zoologické zahradě, kde měla fotografovat. Děti byly rozděleny do tří skupin a každá měla nějaký úkol. Například vyhledat a vyfotografovat některé zvíře, které spí nebo zvíře, které má křídla atd. Děti měly z těchto úkolů velkou radost.

Dětem se letní škola velice líbila. Jejich rodiče Českou letní školu také ohodnotili velice kladně, projevili zájem, aby byla delší a poděkovali za nové zkušenosti, které děti během školy získaly. Děti se především navzájem více seznámily, protože kvůli epidemiologickým opatřením se za poslední dva roky nemohly konat akce, kde by byly spolu. Posledního dne před rozloučením si vyměňovaly čísla mobilu, slíbily, že zůstanou v kontaktu i během léta a těšily se znovu na viděnou na podzim v České škole, tedy na výuce českého jazyka a kultury.

Maja Burgerova

„Připomínáním událostí důležitých jak pro Chorvatsko, tak i pro Českou republiku, Rada české menšiny města Záhřebu chce zdůraznit, že česká menšina pečuje o tradice vlasti svých předků, ale i to, že je zcela sloučena s chorvatskou společností, na jejíž budování se rovnoprávně podílí,“ řekl Jiří Bahník, předseda Rady české menšiny města Záhřebu při oslavě Dne Rady, která se konala 23. října.

„Jako Den Rady se oslavuje 14. říjen, den založení České besedy Záhřeb v roce 1874,“ řekl J. Bahník a dodal, že Rada působí v složitých podmínkách pandemie koronaviru, kvůli které vloni ani nemohla oslavit svůj den. Kromě toho hlavní město postihlo i zemětřesení, škody způsobilo i na budově Českého národního domu, který už je opraven. O bohaté činnosti Rady české menšiny svědčí příležitostná výstava úspěchů Rady od roku 2003, kdy byla založena, až dodnes. „Všechno, co jsme docílili, jsme dělali ve spolupráci s institucemi Republiky Chorvatsko, města Záhřebu a České republiky, se Svazem Čechů a poslancem za českou menšinu. Za to všem děkuji a těším se na další spolupráci.“

„Rada zvlášť dobře spolupracuje s městem Záhřebem, a proto se snažíme svými projekty a programy v kultuře, osvětě, vydavatelství a v jiných oblastech oplatit městu a jeho občanům za důvěru a podporu,“ řekl předseda Bahník.

Ke Dni Rady poblahopřála místopředsedkyně Svazu Čechů Marie Válková, která pozdravila i jménem poslance za českou a slovenskou menšinu Vladimíra Bílka, podotkla, že „menšiny jsou bohatstvím každé společnosti, a uznávání menšinových práv dosvědčuje vyspělost každého státu.“

Slavomír Goga, chargé d´affaires na českém velvyslanectví v Záhřebu se ve svém projevu v bezvadné chorvatštině zmínil o pevných svazcích mezí chorvatským a českým národem „od biskupa Ducha dodnes“ a pointoval: „Záhřeb je nejen chorvatským městem, ale i českým.“ Jménem záhřebského zastupitelstva poblahopřál vyslanec předsedy Robert Faber.
Vyslancem primátora města Záhřebu Tomislava Tomaševiće byl Vilim Matula, poslanec v chorvatském parlamentu, který poblahopřál i k úspěšně obnovené budově českého domu po loňském zemětřesení.

Kromě členů Rady české menšiny města Záhřebu se oslavy zúčastnili i představitele rad ostatních národnostních menšin a další hosté. Program oslavy, který moderovala Mája Burgerová, skončil hostováním herečky Kseniji Procházkové s monodramatem Marlene Dietrich, kterou uvedla v českým jazyce.

Text a foto M. Pejić

MONODRAMA MARLENE DIETRICH


Ksenija Procházková je chorvatskou herečkou, která čtrnáct let strávila v Americe, a po návratu do Chorvatska udělala velkou divadelní karieru.
Hrála ve dvacítce zemí v pěti jazycích, a jedno z představení, které hrála v pěti jazycích, je monodrama o životě proslulé německé herečky s hollywoodskou kariérou Marleny Dietrichové.
Ksenija Procházková má české kořeny po dědečkovi Ludwigu Procházkovi a tatínkovi Josefu Procházkovi, a dluh svým předkům se rozhodla oplatit hraním v českém jazyce.

Před dvěma lety přišla do České besedy Záhřeb, kde text hry přeložili do češtiny, sama si obnovila češtinu, které se učila před čtyřiceti lety v Praze, kde natáčela film Hosté z galaxie. Výsledek je báječné divadlo, v němž K. Procházková dojemně líčí postavu a dílo Marleny Dietrichové a za doprovodu pianistky Iriny Smirnové zpívá songy v němčině, angličtině a francouzštině. Dlouhým a bouřlivým potleskem obecenstvo vymámilo i přídavek, po kterém K. Procházková prozradila, že pravě vzniká další představení v českém jazyce, které se také bude hrát v záhřebském Českém národním domě.

U příležitosti 55. výročí samostatného studia českého jazyka a literatury v Záhřebu se ve dnech 17. – 18. září 2021 konala Mezinárodní vědecká konference. Konference se účastnila šedesátka odborníků, převážně bohemistů, kteří připravili prezentace na téma český jazyk a literatura , česko-chorvatské vztahy a česká menšina v Chorvatsku. Konference se poprvé konala v Záhřebu, v hybridní podobě., přibližně polovina účastníků se účastnila osobně a druhá online cestou.

Katedře českého jazyka a literatury se při této příležitosti dostalo pocty, která jí vzhledem ke všemu na konferenci uvedenému i patří. Je považována za jedenu z největších a nejkvalitnějších v Evropě. Zásluhu pro to mají proslulí slavisté a bohemisté, od českého slavisty Leopolda Václava Geitlera, který byl v roce 1874 prvním záhřebským profesorem slavistiky, až po Ljudevita Jonke, známého chorvatského lingvistu a překladatele z češtiny, který je považován za zakladatele moderního studia chorvatské bohemistiky.

Byly zmíněny i zásluhy institucí české menšiny v Chorvatsku a Chorvatské české společnosti na popularizaci České republiky, a to jak po stránce jazykové, tak kulturní.
Na pozvání nejstaršího českého spolku v Chorvatsku, České besedy Záhřeb, bylo 17. září ve večerních hodinách za platných epidemiologických opatření zorganizováno pro účastníky krátké setkání v Českém národním domě v Záhřebu.
Předseda České besedy Záhřeb a Rady české menšiny města Záhřebu Jiří Bahník seznámil účastníky s bohatou historií české menšiny v Záhřebu a s aktivitami, kterými se členové starají o zachování českého jazyka, kultury a tradic.
Při té příležitosti si mohli prohlédnout malou výstavu o České besedě Záhřeb a české menšině v Chorvatsku jako i práce žáků českého jazyka podle Modelu C v Záhřebu.

Alenka Štokić