RADA ČESKÉ MENŠINY MĚSTA ZÁHŘEBU
RADA ČESKÉ MENŠINY MĚSTA ZÁHŘEBU
 Návštěv: 27759 
 od 01.02.2007
Česky
Hrvatski
  AKTUALITY


 

 

Poštovani zagrebački Česi,

IZBORI

ZA VIJEĆE ČEŠKE NACIONALNE MANJINE GRADA ZAGREBA

ODRŽATI ĆE SE U NEDJELJU 07. SVIBNJA 2023. OD 7:00 DO 19:00 SATI

IZBORNO MJESTO BR. 25

PROSTORIJE MJESNOG ODBORA RUŽMARINKA, RUŽMARINKA 21,

PRIZEMLJE DVORANA LIJEVO, ZAGREB

Pozivamo Vas da sudjelujete u izborima !

Ne zaboravite ponijeti identifikacijsku iskaznicu / dokument.

 

Vážení záhřebští Češi,

VOLBY

DO RADY ČESKÉ NÁRODNOSTNÍ MENŠINY MĚSTA ZÁHŘEBU

SE BUDOU KONAT V NEDĚLI 07. KVĚTNA 2023 OD 7:00 DO 19:00 HODIN

VOLEBNÍ MÍSTO 25.

MJESNI ODBOR RUŽMARINKA, RUŽMARINKA 21,

PŘÍZEMÍ HALA VLEVO, ZÁHŘEB

Zúčastněte se voleb!

Nezapomeňte si vzít osobní identifikační doklad.

www.cesi-zagreb.hr

 

ZBIRNA LISTA KANDIDATA

ZA IZBOR ČLANOVA VIJEĆA ČEŠKE NACIONALNE MANJINE U GRADU ZAGREBU


1. BAHNIK JURAJ

2. BIČEK JARUŠKA

3. BUKAČ VJEKOSLAV

4. BURGER MAJA

5. ČUHNIL JOSIP

6. DANJEK AMALIJA

7. DANJEK IVAN

8. GELER MIROSLAV

9. HANUŠKA JARMILA

10. HORINA MIROSLAV

11. KOLAČEK JAN

12. KOLAČEK NOVOSEL MARINA

13. KOLAČEK OTO


14. KOZAK MARINKOVIĆ JARMILA

15. KREPELA MIROSLAV

16. KUBIČEK JAROMIL

17. MALEK- RADOJČIĆ VLATKA

18. MARINKOVIĆ PLEHATI MARTINA

19. NOVOSAD ALEN

20. NOVOTNY MLADEN

21. PRESEČAN VEDRAN

22. PROHASKA LIDIJA

23. PUŠKARIĆ LIDIJA

24. RORBACH TOMISLAV

25. ŠTOKIĆ ALENKA



POPIS BIRAČA – SEZNAM VOLIČŮ

Popis birača je evidencija hrvatskih državljana s biračkim pravom. Oni koji žele svoje biračko pravo ostvariti kao pripadnici češke manjine na izborima 7. 5. 2023. moraju se u popisu birača izjasniti kao Česi najkasnije do 26. 4.2023.

Zahtjev za upis, dopunu ili ispravak podataka upisanih u registar birača – uvid u podatke upisane u registar birača - davanje izjave o nacionalnoj pripadnosti podnosi se:

1. Gradskom uredu za opću upravu, u Odsjeku za Registar birača Grada Zagreba, na adresi Zagreb, Trg Francuske Republike 15 (zgrada područnog ureda gradske uprave Črnomerec), sobe 66, 67 i 68/II kat. Radno vrijeme: ponedjeljak, srijeda i petak od 8,00 do 15,30 sati te utorak i četvrtak od 8,00 do 18,00 sati.

Provjeru jeste li u popis birača upisani kao pripadnik češke manjine moguće je ostvariti: pozivom na telefone broj 01/610-1767 ili 01/610-1768 (pripremiti osobne podatke i OIB), provjerom putem interneta u sustavu e-Građani ili osobno na navedenim lokacijama.

ili

2. Sektoru za građanska stanja Gradskog ureda, na adresi
Zagreb Draškovićeva 15, (ulaz iz Martićeve) u zgradi PU Medveščak u sobi 9 / I kat.
Tel: 01 616-6174, 01 616 6175, 01 616 6176, 01 616-6191, E-mail: daniela.krivda@zagreb.hr.
Radno vrijeme: ponedjeljak, srijeda i petak od 8,00 do 15,30 sati te utorak i četvrtak od 8,00 do 18,00 sati.






Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu


Křest knihy Augustin Kmošek – neznámý hrdina záhřebských Čechů

Křtem publikace Augustin Kmošek – neznámý hrdina záhřebských Čechů vydané nákladem Rady české menšiny města Záhřebu 2. listopadu v Českém národním domě v Záhřebu dozněly letošní Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu.





Augustin Kmošek (1889–1916) byl mlynář ze vsi Litrbachy (dnes Čistá) u Litomyšle, povolaný do rakousko-uherské armády. V roce 1914 byl zajat na ruském bojišti, po čemž se přidal k České družině, jednotce, která v první světové válce bojovala na straně Států Dohody (Antanta). Když ho v roce 1915 zajalo německé vojsko, vydalo ho Rakousku-Uhersku, které mu za zradu vyřklo ortel a 12. srpna 1916 byl v Záhřebu popraven. Byl pohřben na hřbitově Mirogoj v oddělení, kde se za první světové války pochovávali zahraniční vojáci, po roce 1918 mu byl postaven náhrobní kámen. O hrob a uchování vzpomínky na tohoto tragicky zesnulého českého vojáka už téměř sto let pečuje Česká beseda Záhřeb, což se stalo jednou z tradic české menšiny v Záhřebu, kterou nepřerušily ani nepříznivé politické okolnosti v Chorvatsku a Česku. Zachováním památky na Augustina Kmoška záhřebští Češi symbolicky zachovávají památku na miliony vojáků padlých během první světové války, kteří se bohužel dostali do ústraní kvůli obětem druhé světové a domovinské války. Tuto tradici předávají i budoucím generacím.





Aby si záhřebští Češi a všichni obyvatelé Záhřebu mohli připomenout, kdo byl tento český voják pochovaný na Mirogoji, byla vydaná tato útlá kniha s podrobným Kmoškovým životopisem a dalšími texty (o odhalení Kmoškova pomníku a o pozdějších pietních aktech u jeho hrobu, o českých legionářích za první světové válce a o hřbitově Mirogoj). V knize byly uveřejněny také Kmoškovy osobní doklady nalezené v českých archivech, jakož i neznámá fotografie jeho poprsí, díky které je po více než sto letech možno představit si, jak Kmošek vypadal.

Jak uvedl předseda Rady české menšiny města Záhřebu a České besedy Záhřeb Jiří Bahník, tato publikace byla chybějícím článkem pro uchování vzpomínky na Augustina Kmoška, protože záhřebští Češi neznali podrobnosti z jeho života.

Redaktor publikace Marijan Lipovac uvedl, že Kmoškova sláva vydáním této publikace získala novou dimenzi. „I když kniha svým názvem říká, že je Kmošek neznámý hrdina záhřebských Čechů, můžeme říci, že Kmošek ode dneška nebude pouhým neznámým českým vojínem, o němž známe jen jeho jméno a základní biografické údaje, ale bude člověkem z masa a krve, o kterém zhruba víme, jak vypadal, protože se našlo zobrazení jeho poprsí. Víme docela dost i o jeho duševním profilu, alespoň od doby, kdy byl jako obyčejný mlynář povolán do vojska a poslán na frontu. Můžeme říci, že šlo o člověka, který těžko snášel válečné hrůzy, i když byl od dětství zvyklý na utrpení a trápení, a ty ho nakonec psychicky zlomily, a nevyhýbal se ani smrti. Kmošek tedy už není pouhým neznámým hrdinou, ale jako i další neznámí vojíni, kterým se vzdává čest, představuje vojáky padlé nejen v první světové válce, než i v dalších válkách, představuje všechny lidi, kterým války zničily život, ať už padli, nebo do konce života trpěli s těžkými traumaty či jinými následky,“ uvedl Lipovac. Připomněl, že z publikace lze vyvodit, jak se vyvíjelo vnímání Kmoška mezi jeho ctiteli, kteří ho zpočátku považovali za bojovníka za svobodu a hrdinu a v novější době jeho tragédii uvedli do reálnějšího rámce.

„I když tato kniha není obsáhlá, je velmi významná, pokud Kmoška sledujeme v širší perspektivě. V první a druhé světové válce zahynulo tolik vojáků, na které si kromě jejich potomků už nikdo nepamatuje, jsou pouhým sčítancem v celkové mnohamilionové sumě obětí. Kmošek, třebaže neměl potomky, zůstal v paměti jak v Záhřebu, tak v rodné vsi. Vzdáváme mu čest nejen zapálením svící na hrobě, než i touto publikací, jakou bohužel nebudou mít i další lidé s podobným osudem, i když jsou jejich osudy možná i zajímavější,“ řekl Lipovac. Vyjádřil zvláštní úctu významné člence České besedy Záhřeb a Rady české menšiny Jarmile Hanuškové, která po desetiletí pečuje o Kmoškův hrob a zachování jeho památky.

Historička dr. sc. Ljiljana Dobrovšaková připomněla působení Sdružení 1914–1918, které zkoumá památkové dědictví první světové války v Chorvatsku a vede vědecký projekt První světová válka v kultuře vzpomínání: Zapomenuté dědictví. Podle jejích slov je v Chorvatsku kolem 140 pomníků spojených s první světovou válkou a na území dřívějšího Království Chorvatska a Slavonie jsou na 580 místech válečná pohřebiště, na kterých je pochováno 23 533 obětí první světové války. Mezi nimi je i Augustin Kmošek. „Kdyby historické okolnosti byly jiné, tedy, kdyby Rakousko-Uhersko neprohrálo válku, Kmošek by zůstal jen jedním v řadě jmen neznámých vojínů, ale po roce 1918 vzniklo Československo, které pamatovalo na malé hrdiny, a proto je Kmošek a jeho osud symbolem odporu,“ uvedla Ljiljana Dobrovšaková. Připomněla, že po roce 1945 byla většina vojenských hřbitovů z doby první světové války přerytá a zničená a veškeré vzpomínky na vojáky z Chorvatska byly odsunuty na okraj. Až v novější době se začíná rozvíjet kultura vzpomínání na účast Chorvatska v první světové válce.



Na představení knihy hovořily i dřívější předsedkyně České besedy Záhřeb Alenka Štokićová, která se zmínila o svém vlastním pátrání po údajích o Kmoškovi v archivu České besedy, jakož i historička Jindra Lavrenčíková, která v českých archivech objevila Kmoškovy dokumenty, jakož i jeho životopis a fotografii jeho poprsí, což bylo klíčovým přínosem k lepšímu osvětlení života a osudu tohoto tragického českého vojína, který svůj život dokonal v Záhřebu, kde organizovaně působí jeho krajané, kteří už více než sto let uchovávají vzpomínku na něj a předávají ji novým generacím.

Marijan Lipovac





PŘEDNÁŠKA CHORVATSKO-ČESKÉ SPOLEČNOSTI JIŘÍ Z PODĚBRAD – PŘEDCHŮDCE SJEDNOCENÍ EVROPY



Den před konáním prvního parlamentního summitu mezinárodní Krymské platformy v Záhřebu uspořádaly Chorvatsko-česká společnost a Česká beseda Záhřeb v rámci Dnů české a chorvatské kultury v Záhřebu přednášku Jiří z Poděbrad věnovanou českému králi z 15. století, který byl jedním z předchůdců či původců ideje o sjednocení Evropy. Přednášel místopředseda Chorvatsko-české společnosti Miroslav Křepela.

Jiří z Poděbrad se narodil v roce 1420, českým králem se stal v roce 1458 a panoval až do své smrti v roce 1471. „Jde o jediného českého krále, který nepocházel z královské dynastie než z domácí feudální šlechty, čímž se stal prvním králem v Česku i Evropě, kterého zvolila šlechta,“ uvedl Křepela, který vysvětlil okolnosti, v jakých Jiří z Poděbrad žil a působil. Narodil se a dospěl v době husitských válek mezi katolíky a husity v Česku, které trvaly od roku 1419 do roku 1434, kdy byl mezi dvěma náboženskými skupinami uzavřen mír a byla domluvena vzájemná tolerance.

I sám patřil k husitům, ale k jejich mírnějšímu odvětví, stal se také jejich vůdcem. Tím se stal nejmocnějším šlechticem v Čechách, a tak v roce 1453 přebral funkci regenta Čech ve jménu nezletilého pohrobka Ladislava z habsburské dynastie a po jeho smrti v roce 1458 byl na českém zemském sněmu zvolen králem. Vůči katolické víře byl mírný a tolerantní, a tak ho zpočátku přijali početní evropští vladaři. Jeho vláda byla ve znamení velkého úsilí o zachování míru a tolerance mezi husity a katolíky v nábožensky rozdělených Čechách, kvůli čemuž dostal přezdívky „král obojího lidu“ a „přítel míru“, ale jeho odpůrci byli katoličtí čeští šlechtici, zejména na Moravě, Slezsku a v Horní a Dolní Lužici. V době, kdy se Evropa potýkala s osmanským dobyvatelským tažením, představil Jiří z Poděbrad v roce 1462 plán zřízení Ligy evropských křesťanských institucí, což byl historicky první koncept ustavení evropské jednotnosti a předchůdce Evropské unie, protože Liga měla mít společné instituce, zakládat se na ideji rovnoprávnosti všech svých členů a mírovou cestou řešit případné spory mezi nimi. Idea se však nesetkala s podporou evropských vladařů, s výjimkou jen několika z nich, a nepřátelský postoj vůči českému králi-husitovi zaujal i papež Pius II., jakož i jeho nástupce Pavel II., který ho v roce 1466 exkomunikoval a vyzýval na křižácké tažení proti „českým heretikům“.



Do války se zapojil také uhersko-chorvatský král Matyáš Korvín, který ovládl velkou část českých zemí, a dokonce se v roce 1469 v Olomouci nechal okorunovat českým králem. Jiří z Poděbrad zemřel v roce 1471 a před smrtí určil za svého nástupce polského kralevice Vladislava Jagellonského. Ten se po smrti Matyáše Korvína v roce 1490 stal také uhersko-chorvatským králem a pod svou vládou znovu sjednotil všechny země koruny české. Podle slov M. Křepely se doba panování Jiřího z Poděbrad v politickém smyslu považuje za „zlaté období“ českých dějin, během kterého byly české země nejváženějším státem střední Evropy a ideje, které zastával, řadí tohoto posledního českého národního krále mezi vizionáře evropského sjednocení.

Aktuálnost těchto idejí v dnešní době, kdy právě Česko předsedá Radou Evropské unie a kdy v Záhřebu probíhá summit zemí shromážděných na platformě obrany Ukrajiny před ruskou agresí, ve svých proslovech vyzvedli předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac a předseda České besedy Záhřeb Jiří Bahník. Text Marijan Lipovac




OSLAVA DNE RADY ČESKÉ MENŠINY MĚSTA ZÁHŘEBU

V sobotu 22. října 2022 se ve velkém sále Českého národního domu v Záhřebu konala oslava dne Rady české menšiny města Záhřebu. Touto oslavou začaly letošní Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu. Oslavu a Den zahájila chorvatská a česká hymna v podání besedního sboru Bohemia a potom projev předsedy Rady, Jiřího Bahníka. Přítomným také pogratulovali a popřáli hodně úspěchu v dalším působení Marijan Lipovac, předseda Chorvatsko české společnosti, Marie Válková, místopředsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku, Jeho Excelence Milan Hovorka, velvyslanec České republiky v Chorvatsku a paní Ljiljana Klašnjaová, vyslankyně primátora Města Záhřebu a vedoucí Služby pro národností menšiny Města Záhřebu.

Program oslavy moderovaly Mája Burgerová a Amálie Daňková. V kulturně-uměleckém programu oslavy účinkovaly skupiny České besedy Záhřeb a děti z besední školky herny Cvrček. Žáci středních škol, kteří chodí na výuku českého jazyka a kultury modelem C, recitovali básně, potom tančily besední skupiny Záhřebské sluníčko a Jetelíček. Sbor Bohemia zazpíval několik českých písní.

Byl to pestrý a bohatý program, který připravily besední skupiny spolu s vedoucími, tak jak tomu bylo i kdysi před pandemií koronaviru. V sále nebylo k nalezení volné místo, všichni byli rádi, že si zase mohou užívat v krajanském českém programu a po programu se spolu bavit a popovídat si u sklenky piva a pochutnat si na chlebíčcích, které připravily pilné členky České besedy Záhřeb.



Tekst: Maja Burger