Křtem publikace Augustin Kmošek – neznámý hrdina záhřebských Čechů vydané nákladem Rady české menšiny města Záhřebu 2. listopadu v Českém národním domě v Záhřebu dozněly letošní Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu.

Augustin Kmošek (1889–1916) byl mlynář ze vsi Litrbachy (dnes Čistá) u Litomyšle, povolaný do rakousko-uherské armády. V roce 1914 byl zajat na ruském bojišti, po čemž se přidal k České družině, jednotce, která v první světové válce bojovala na straně Států Dohody (Antanta). Když ho v roce 1915 zajalo německé vojsko, vydalo ho Rakousku-Uhersku, které mu za zradu vyřklo ortel a 12. srpna 1916 byl v Záhřebu popraven. Byl pohřben na hřbitově Mirogoj v oddělení, kde se za první světové války pochovávali zahraniční vojáci, po roce 1918 mu byl postaven náhrobní kámen. O hrob a uchování vzpomínky na tohoto tragicky zesnulého českého vojáka už téměř sto let pečuje Česká beseda Záhřeb, což se stalo jednou z tradic české menšiny v Záhřebu, kterou nepřerušily ani nepříznivé politické okolnosti v Chorvatsku a Česku. Zachováním památky na Augustina Kmoška záhřebští Češi symbolicky zachovávají památku na miliony vojáků padlých během první světové války, kteří se bohužel dostali do ústraní kvůli obětem druhé světové a domovinské války. Tuto tradici předávají i budoucím generacím.

Aby si záhřebští Češi a všichni obyvatelé Záhřebu mohli připomenout, kdo byl tento český voják pochovaný na Mirogoji, byla vydaná tato útlá kniha s podrobným Kmoškovým životopisem a dalšími texty (o odhalení Kmoškova pomníku a o pozdějších pietních aktech u jeho hrobu, o českých legionářích za první světové válce a o hřbitově Mirogoj). V knize byly uveřejněny také Kmoškovy osobní doklady nalezené v českých archivech, jakož i neznámá fotografie jeho poprsí, díky které je po více než sto letech možno představit si, jak Kmošek vypadal.

Jak uvedl předseda Rady české menšiny města Záhřebu a České besedy Záhřeb Jiří Bahník, tato publikace byla chybějícím článkem pro uchování vzpomínky na Augustina Kmoška, protože záhřebští Češi neznali podrobnosti z jeho života.

Redaktor publikace Marijan Lipovac uvedl, že Kmoškova sláva vydáním této publikace získala novou dimenzi. „I když kniha svým názvem říká, že je Kmošek neznámý hrdina záhřebských Čechů, můžeme říci, že Kmošek ode dneška nebude pouhým neznámým českým vojínem, o němž známe jen jeho jméno a základní biografické údaje, ale bude člověkem z masa a krve, o kterém zhruba víme, jak vypadal, protože se našlo zobrazení jeho poprsí. Víme docela dost i o jeho duševním profilu, alespoň od doby, kdy byl jako obyčejný mlynář povolán do vojska a poslán na frontu. Můžeme říci, že šlo o člověka, který těžko snášel válečné hrůzy, i když byl od dětství zvyklý na utrpení a trápení, a ty ho nakonec psychicky zlomily, a nevyhýbal se ani smrti. Kmošek tedy už není pouhým neznámým hrdinou, ale jako i další neznámí vojíni, kterým se vzdává čest, představuje vojáky padlé nejen v první světové válce, než i v dalších válkách, představuje všechny lidi, kterým války zničily život, ať už padli, nebo do konce života trpěli s těžkými traumaty či jinými následky,“ uvedl Lipovac. Připomněl, že z publikace lze vyvodit, jak se vyvíjelo vnímání Kmoška mezi jeho ctiteli, kteří ho zpočátku považovali za bojovníka za svobodu a hrdinu a v novější době jeho tragédii uvedli do reálnějšího rámce.

„I když tato kniha není obsáhlá, je velmi významná, pokud Kmoška sledujeme v širší perspektivě. V první a druhé světové válce zahynulo tolik vojáků, na které si kromě jejich potomků už nikdo nepamatuje, jsou pouhým sčítancem v celkové mnohamilionové sumě obětí. Kmošek, třebaže neměl potomky, zůstal v paměti jak v Záhřebu, tak v rodné vsi. Vzdáváme mu čest nejen zapálením svící na hrobě, než i touto publikací, jakou bohužel nebudou mít i další lidé s podobným osudem, i když jsou jejich osudy možná i zajímavější,“ řekl Lipovac. Vyjádřil zvláštní úctu významné člence České besedy Záhřeb a Rady české menšiny Jarmile Hanuškové, která po desetiletí pečuje o Kmoškův hrob a zachování jeho památky.

Historička dr. sc. Ljiljana Dobrovšaková připomněla působení Sdružení 1914–1918, které zkoumá památkové dědictví první světové války v Chorvatsku a vede vědecký projekt První světová válka v kultuře vzpomínání: Zapomenuté dědictví. Podle jejích slov je v Chorvatsku kolem 140 pomníků spojených s první světovou válkou a na území dřívějšího Království Chorvatska a Slavonie jsou na 580 místech válečná pohřebiště, na kterých je pochováno 23 533 obětí první světové války. Mezi nimi je i Augustin Kmošek. „Kdyby historické okolnosti byly jiné, tedy, kdyby Rakousko-Uhersko neprohrálo válku, Kmošek by zůstal jen jedním v řadě jmen neznámých vojínů, ale po roce 1918 vzniklo Československo, které pamatovalo na malé hrdiny, a proto je Kmošek a jeho osud symbolem odporu,“ uvedla Ljiljana Dobrovšaková. Připomněla, že po roce 1945 byla většina vojenských hřbitovů z doby první světové války přerytá a zničená a veškeré vzpomínky na vojáky z Chorvatska byly odsunuty na okraj. Až v novější době se začíná rozvíjet kultura vzpomínání na účast Chorvatska v první světové válce.

Na představení knihy hovořily i dřívější předsedkyně České besedy Záhřeb Alenka Štokićová, která se zmínila o svém vlastním pátrání po údajích o Kmoškovi v archivu České besedy, jakož i historička Jindra Lavrenčíková, která v českých archivech objevila Kmoškovy dokumenty, jakož i jeho životopis a fotografii jeho poprsí, což bylo klíčovým přínosem k lepšímu osvětlení života a osudu tohoto tragického českého vojína, který svůj život dokonal v Záhřebu, kde organizovaně působí jeho krajané, kteří už více než sto let uchovávají vzpomínku na něj a předávají ji novým generacím.

Marijan Lipovac