ČEŠI V ZÁHŘEBU

Stěhování Čechů do Chorvatska začalo v době, kdy obě země byly součástí Rakousko-Uherska a trvalo téměř 150 let. Od 18. století se do chorvatských končin kromě chudých rolníků stěhovali i úředníci, podnikatelé, řemeslníci a dělníci. Dnes ze 40 tisíc krajanů ve 30. letech 20. st. je jich asi jen čtvrtina. Dle sčítání obyvatelstva z roku 2001 se k české národnosti hlásilo v Chorvatsku přes 10 000 osob. Češi v Chorvatsku nejsou nejpočetnější, ale pravděpodobně jsou nejorganizovanější českou pospolitostí v Evropě.

České spolky

České besedy jsou základní občanská sdružení, v nichž Češi žijící v Chorvatsku pěstují svůj jazyk a kulturu. První besedy byly založeny ve velkých městech Záhřebu (1874) a Dubrovníku (1899). Dnes jsou spolu se záhřebskou besedou nejaktivnější spolky na Daruvarsku, založené kolem roku 1920. Téměř v každé besedě najdeme folklorní soubory, divadelní skupiny, některé mají i pěvecké sbory a loutkové divadlo.

Češi v Záhřebu

V roce 1900 v Záhřebu žilo 955 obyvatel, kteří se hlásili k češtině jako mateřštině. Z celkového počtu hlavního chorvatského města to bylo 1,5%. Dle údajů z roku 1910 do obecných škol chodilo 1608 chlapců a 1368 dívek české národnosti. Ze všech žáků to činilo také 1,5%.Češi jinak ze všech etnických skupin měli nejnižší procento negramotných, a to kolem 15%.

Záhřebští Češi významně přispěli rozvoji chorvatské vědy, umění a kultury

Velký příspěvek budování Univerzity v Záhřebu, založené v roce 1874, dali profesoři, děkané a rektoři Lavoslav Geitler (slavistika), Jaromír Haněl (právo), Vinko Dvořák (fyzika), Bohuslav Jiruš (farmakologie), Gustav Janeček (fyzikální chemie), Dragutin Zahradník (matematika), František Smetánka a Emil Prášek (medicína).

Profesoři Ivan Šah, Václav Zaboj Mařík a František Bronislav Kořínek byli řediteli záhřebských gymnázií a autory velkého počtu učebnic.

Neméně významný je příspěvek inženýrů a technické inteligence, a to především stavitelů Josefa Chvály a Vincenta Hlavinky, geodeta Vladimíra Filkuky, veterináře Josefa Ubla, grafika Jana Nováka, Vítězslava Durchánka, který založil záhřebskou botanickou zahradu, a mnoha dalších.

Početní čeští herci, zpěváci a hudebníci vystupovali jako členové ansámblu Chorvatského národního divadla: Marie Růžičková-Strozziová, Arnošt Grund, Václav Anton, Václav Huml…

Do Chorvatska z českých zemí přicházeli ve velkém počtu i podnikatelé, například František Pokorný již v roce 1865 založil první chorvatskou továrnu na likéry.

Příklad Čechů v Chorvatsku ukazuje, jak úloha národnostní menšiny může být kladná. Úloha intelektuálů a umělců českého původu a také celé české menšiny ve všech oblastech chorvatského veřejného a společenského života byla mimořádně velká.