Když takřka před rokem Chorvatsko-česká společnost (CHČS) navrhla pojmenovat schody, které spojují záhřebskou Tkalčićovou ulici a park vedle Opatoviny (a vedou pod zbylou částí někdejších kaptolských hradeb ke Kaptolu) po biskupu Duchovi, nemohlo se tušit, že se objeví i kniha, jež většímu kruhu čtenářů přiblíží tuto významnou osobnost z našich dějin. Biskup Duch je první jménem známý Záhřeban díky zápisu ve Felicijánově listině. Shromáždění města Záhřebu přijalo uvedený návrh CHČS, 24. října proběhla i slavnost zavěšení tabule nově jmenovaných schodů, zatímco se mladý autor Marijan Lipovac, dějinář, bohemista a toho času novinář, pustil do obsažného bádání. Nákladem CHČS a Rady české národnostní menšiny města Záhřebu vyšla tak zajímavá knížka Biskup Duch, na 62 stránkách, která obsahuje předmluvu Josipa Bratuliče o Čechovi Duchovi a Češích v kultuře chorvatského národa, Lipovcovo zkoumání mnoha aspektů Duchova života, seznam použité literatury, údaje o autorovi a vydavatelích.

Podobně jako v encyklopediích a lexikonech, ani v nejnovějším vydání Lexikografického ústavu Miroslav Krleža a Masmedije (Záhřeb 2006) Záhřebském lexikonu, biskup Duch se uvádí, dokonce je zařazena i fotografie - část křídelního oltáře z Katedrály, na kterém je znázorněn Duch, jenž odevzdává korunu králi Ladislavovi, o Duchovi však není napsané žádné heslo! Marijan Lipovac tedy svou knihou zaplní nelogické prázdno v naší lexikografii co se týče biskupa Ducha.

Jelikož se autor staví k Duchovi jako k prvnímu podle jména známému Záhřebanovi a prvnímu známému Čechovi v Záhřebu a Chorvatsku, musel se střetnout se skutečností, jak málo se o Duchovi u nás ví. Proto rozebral několik teorií o původu biskupa, od oné, že jde o hlaholitu z Čech nebo latináře z Čech až po tu, že Duch byl domácím Čechem a hlaholitou. Poté se zastavil u všeho toho, co se Duchovi počítalo mezi zásluhy, uváděje přinášení do Záhřebu prvních církevních knih a předmětů, ale i autorství prvního památníku chorvatského jazyka, jakož i zásluhu za používání latinského názvu města - Zagrabia.

Zaujalo ho také téma, zda byl biskup Duch Slovák, o čem se v historiografii našlo údajů, ale soudě podle textu samého Felicijanova dokladu, který by měl být směrodatný, Duch byl přece jen Čech. Nadále, Lipovac biskupa Ducha prozkoumal i ve světle středoevropského kontextu, zamyslel se nad tím, zda je Duch jméno či příjmení a také, zda byl Duch světec. Položil si také otázku, kde a jak dlouho biskup Duch žil. V nedostatku historických pramenů, jak sám Lipovac řekl „abychom si Čím věrněji vykouzlili, jaký mohl být biskup Duch a jak mohl vypadat jeho pobyt v Záhřebu, můžeme se posloužit i krátkým románem Any Grabovcové První tvář Záhřebu (soukromé vydání, Záhřeb 1994)". Z toho důvodu do své knihy zařadil několik citátů z tohoto románu. Na konci přehledně roztřídil dějinné prameny a předpoklady s nezbytnými krátkými připomínkami.

Dnes nevíme, kde je hrob biskupa Ducha. Z toho důvodu jsou nově pojmenované Duchovy schody v Záhřebu a kniha Marijana Lipovce Biskup Duch hodnotným připomenutím duchovnosti prvního záhřebského biskupa.

Vlatka Banková